Úzkost

5. března 2018 v 0:01 | Illienel |  Vázáno rýmy
Jedna noční...obsah v trochu jemnější verz odpovídá atmosféře obrázku a názvu "básně", proto čtení doporučuji jen těm, komu nevadí číst ode mě i zcela nepozitivní tvorbu. Jedná se o velmi osobní, terapeutickou poezii...

Autorka původního obrázku - Rivka Korf



Hodiny tikají do ticha večera,
blíží se půlnoc, čas stínů a můr.
Podivná úzkost náhle mě sevřela,
blíží se počátek bálu všech stvůr.

Ta úzkost, jež mě objímá,
mi není zcela neznámá.
Společnost mi dělává
už řadu dlouhých dní.

Téměř každý večer klepe na dveře,
sál v mém nitru se jí bez odporu otevře.
Zaplní ho strach, výčitky a temnota.
Úzkost se raduje, v depresi rozkvétá.



Autorka obrázku - Michelle114
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Juliet Juliet | 5. března 2018 v 15:09 | Reagovat

Wow. Je mi blbý to napsat, ale... Ono je to dokonalý! :O No jako vážně! Ta básnička je úplně boží!!! Jasně, téma je drsný a temný a tak... Ale.. Je to prostě pecka! Asi proto, že je ti tak známé a mě taky, dokážu se ztotožnit a to to dělá tak peckovní. Klobou dolů Pomněnko! Tohle mě dostalo do kolen. ;)

2 Irith Irith | Web | 5. března 2018 v 22:25 | Reagovat

Ale no ták... je jaro. Ptáčci, čumáčci a kožíšci :-) Bude zase fajn, elanor a nifredil rozkvete a zlo bude zničeno. Netruchli, když se snáší noc. Raduj se, že už brzy přijde jitro.

3 Aredhel Aredhel | Web | 6. března 2018 v 23:55 | Reagovat

Tíží to... dost (a obrázky tomu jen napomáhají). Jako někoho, kdo zná dobře nespavost (i když naštěstí ne zkombinovanou s depresí), se mě to tak zvláštně dotýká. Jen je mi opravdu líto, že tyhle negativní pocity přicházejí zrovna v noci, protože noc je krásná, nejkouzelnější část dne, a lidi mají buď spát, nebo si užívat její krásu... tak prosím nebuď smutná, zažeň ty "můry a stíny" a všechno ošklivé.
Jinak ale musím souhlasit s Juliet - je to silná báseň! Zvlášť ta druhá sloka, ta zamrazila... Celé to promlouvá něčím hrozně prostým, ale přitom strašlivě důležitým. Krásné. A strašlivé.

4 E E | 9. března 2018 v 10:08 | Reagovat

Tohle je snad první básnička od Tebe, která nemá ani náznak naděje.
Pokud jde o literární stránku - je to úžasně povedené. Ale ten obsah mě trochu děsí.
Pořád tu máš maják - světýlko v dáli - a jistě všechna navigační světla ještě neuhasla. (A i kdyby, jedno světlo nikdy nezmizí.) Aspoň někdy určitě vidět jsou... myslím na Tebe, drž se, Pomněnko.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama