A svět se točil dál

29. dubna 2016 v 12:00 | Illienel |  Z pocitů a příběhů
Moji milí,

dnes tu pro vás mám konečně něco nového, žádnou šuplíkovku. Stal se zázrak a já zase básním. Inu, když deprese a spleeny nedají pokoj, je nejlepší čas na vyzkoušení poetoterapie v praxi. :-) A vypsat se v básních, to pro mne vždy bylo a stále je jeden z nejlepších způsobů. Takže tady jedna...půlnoční. Datum vzniku - noc z 25. na 26. dubna. Byl to náročný den...ale spadlo to ze mě, tíseň odplula ve verších na vlnách slz. A bylo lépe.

Snad se vám budou líbit. budu moc ráda, když mi povíte, jak na vás působí a jaká je vaše interpretace. Bábnička to není nijak složitá, ale...no, uvidíte sami. Nakolik je biografická a nakolik jde jen o umělecký přenos si tentokrát nechám pro sebe. Ale můžete hádat. :-) Někteří možná i pochopíte...

Mějte se moc krásně!
vaše Illienel

Básničku bych ráda věnovala Lyře, proto, že ona se mnou prochází všemi mými neštastnými láskami od chvíle, co se známe (a bude to už 6 let), včetně "té jedné" a protože bych jí moc přála, aby v tomto ohledu i ona došla svého štěstí. Moje štěstí je v prvním dvojvrší každé sloky a v posledním verši té páté...vlastně celá pátá strofa krásně zrhnuje mé štěstí. O kterém jsem nedoufala, že přijde...je to tak stará událost. Trvalo to příliš dlouho. ale už je to pryč. "Zmizelo to a svět se točil dál..." Kéž se i vaše světy točí, tím správným směrem.
Lyro, díky moc za všechno.



Zmizel jsi
A svět se točil dál
Do očí svých jsi uschoval
Obraz, jež zůstal jen vzpomínkou na sítnici
Závan dechu jednou větou sfoukl naděje svíci

Zmizela jsem
A svět se točil dál
Své zoufalé bitvy dál bojoval
Dál prohrával i vítězil, ač sám byl
Své slabé a silné stránky odhalil

Zmizelo to
A svět se točil dál
Už nebyl tu nikdo, kdo by se bál
Být na chvíli svého osudu pánem
A věřit že nové šance přichází s ránem

Zmizel jsi
A svět se točil dál
Nový začátek každý z nás si přál
Však startovní čáru každý jinde měl
A zeptat se na cestu druhého zapomněl

Zmizela jsem
A svět se točil dál
Vítr změn mezi námi silně vál
Někdy musíme ztratit, abychom našli
Tak řekni sbohem a jdi, odvahu máš-li

Zmizelo to
A svět se točil dál
Jen střípky snů a citů zanechal
Co bylo, už není, směr cesty mé se mění
Teď vydržet s jiskřičkou naděje do rozednění

Zmizelo vše
A svět se točil dál
Kamarád vítr svou píseň mi hrál
O čem nadcházející sloka bude?
O pravé lásce a o svobodě!








 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 E E | 29. dubna 2016 v 22:59 | Reagovat

přeci jen jsou splíny k něčemu dobré :)
tedy, je dobré, že se z nich můžeš vypsat... pak to všechno bude moci zase o kousek víc zmizet a přestat bolet... konce jsou totiž jaksi nevyhnutelné. ovšem to, co se mi na té básničce líbí nejvíc, že má opět silný náboj naděje. je vidět, je to rozednění může brzy přijít. nebo že by už přišlo?

2 rioli rioli | Web | 1. května 2016 v 10:07 | Reagovat

...schovávat (si) do očí obrazy (1. sloka)... to je dobrej obraz :)

3 Jíťa Jíťa | Web | 4. května 2016 v 14:50 | Reagovat

Vítr změn mezi námi silně vál... to se mi líbí, hezky napsáno :)

4 Polly Polly | Web | 27. května 2016 v 14:14 | Reagovat

Přijde mi, že se tam píše o jedné smutné věci, která se ale s odstupem času zdá jako to nejlepší, co tehdy mohlo přijít :-)

5 AURIL AURIL | Web | 2. června 2016 v 19:48 | Reagovat

Některé myšlenky v básni se moc povedly a myslím, že příliš kombinuješ a šperkuješ, až ve finále to, co by mohlo být jednoduše krásné je krkolomně složité, což je škoda. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama